V Česku je problematika tzv. „barefoot obuvi“ již delší dobu velmi diskutovaným tématem. Z tohoto důvodu se rozhodla Česká obuvnická a kožedělná asociace (ČOKA) realizovat sympozium na toto ožehavé téma při příležitosti veletrhu KABO v Brně. Mezinárodní podiatrické sympozium s názvem: „Barefoot, ano či ne? A za jakých podmínek?“ se uskutečnilo  17. února 2024 v přednáškovém sálu P1 pavilonu P, kde v této době probíhaly veletrhy módy Styl a Kabo.

Zájem o sympozium byl značný a auditorium bylo opravdu plné – v sálu bylo přítomno asi 100 posluchačů. Smyslem sympozia bylo přednesení odborných referátů a výměna názorů na problematiku zdravého obouvání a stanovení podmínek pro objektivní a jednoznačnou definici barefoot obuvi a zejména její účelovosti. Dnes je za barefoot obuv vydávána jakákoliv obuv, která má jen širší špičku a je flexibilní.

Zahájení sympozia provedli MUDr. Miroslav Havrda za Českou podiatrickou společnost (ČPS), PhDr. Vlasta Mayerová a Robert Kunorza za Českou obuvnickou a kožedělnou asociaci (ČOKA). V úvodní prezentaci Proč barefoot? vystoupili PhDr. Petr Exnar a Miloš Škorpil z Asociace barefoot obuvi z.s., Praha. Shrnuli základní požadavky na barofoot obuv:

Prostor pro chodidlo – prsty musí mít dostatek místa, prosto musí být barefoot obuv ve špičce dostatečně široká. Lehkost – barefoot obuv je extrémně lehká. Flexibilní podešev – podešev musí být dostatečně flexibilní a musí se přizpůsobit pohybu nositele. Nulový podpatek – neexistující podpatek se také nazývá nulový drop.

Chůze naboso zprostředkovává přesné informace o terénu a správná funkce chodidla snižuje zátěž kyčlí, kolen a kotníku. Následně také Miloš Škorpil shrnul své poznatky z běhání v barefoot obuvi zn. Leguano. Uvedl, že tato obuv posiluje chodidlo a je pak schopen v klasické běžecké obuvi podat lepší výkon. Jak PhDr. Exnar, tak i pan Škorpil shodně uvedli, že chůze v barefoot obuvi je jiná než v běžné obuvi a lidé  se musí napřed naučit v této obuvi správně chodit a teprve pak je možné i běhat.

Srovnání lékařských požadavků

V prezentaci Srovnání lékařských požadavků na zdravotně nezávadné obouvání s principy barefoot obuvi PhDr. Vlasta Mayerová z ČOKA, Zlín provedla zhodnocení, v čem se principy barefoot obuvi shodují s požadavky, které asociace již řadu let propaguje a kde jsou rozdíly, resp. co není u barefoot stanoveno. S uvedeným čtyřmi zásadami viz výše je více méně souhlas. Existují však určitá doplnění.

Dostatečně široká špička ANO – nadměrné nošení špičaté obuvi s příliš vysokými podpatky je škodlivé, na to upozorňuje ČOKA již 30 let. Obuv ale nesmí ve špici být příliš nízká, protože by mohlo docházet k deformaci nehtů (zejména u dětí). Dále obuv musí být správně šířkově značená a u barefoot obuvi není šířka bohužel značena vůbec.

Lehkost ANO – obuv by měla být co nejlehčí, záleží ovšem na její účelovosti. Např. pracovní obuv musí plnit i ochranné funkce, má mnohé ztužovací dílce, která chrání nohu při pádu těles apod., tudíž její váha bude vyšší. Rovněž trekingová nebo zimní obuv bude těžší z důvodu svého vybavení a zajištění termoizolačních vlastností než běžná obuv.

Flexibilní podešev ANO – je nutná zejména v oblasti prstních kloubů. Obuv tzv. musí jít s nohou. Dnes je již i klasická obuv velmi flexibilní.  Nicméně např. obuv pro diabetiky musí mít spíše rigidní podešev, aby nedošlo k nežádoucím příhodám.

Nulový podpatek ANO – zde je také shoda, podtek u obuvi není nutný, je to spíše módní záležitost.

Nicméně správná obuv musí dnes plnit i další požadavky, mezi které patří:

• Kolmé postavení patní části obuvi a dostatečně pevný, anatomicky tvarovaný opatek – u barefoot obuvi opatek většinou není osazen, patní část obuvi je měkká.
• Správně anatomicky tvarovaný svršek obuvi s vhodným uzavíráním.
• Vhodné materiály svršku (useň, textil, klimamembrány) – obuv musí být bezpečná a hygienicky nezávadná, nesmí v ní být nadlimitní hodnoty škodlivých látek. U některé barefoot obuvi nejsou ani podšívky, ani stélky a má se nosit naboso, přičemž hygienická nezávadnost materiálů není dokladována.
• Schopnost tlumení nárazů (podešví a vnitřním vybavením obuvi). Je to z toho důvodu, že lidé dnes nechodí po přirozených površích. Řada povrchů zejména ve městech je vytvrzena, vybetována či vyasfaltována. Klasická barefoot obuv je i po konzultacích s lékaři vhodná zejména na přirozené 3 D povrchy. K tomuto účelu byla původně vyvinuta a používána.

Barefoot (na)rovivu

Prezentace Barefoot (na)rovinu Bc. Edity Proškové z Rehabilitačního centra, Milevsko zaujala zejména definicí „anatomická špička“ obuvi, což je určitě správnější výraz než kulatá špička. Obuv by opravdu měla odpovídat anatomickému tvaru nohy. Potvrdila i známou skutečnost, že obuv nesmí být ani příliš dlouhá, ani příliš široká. Také ze své praxe fyzioterapeutky zjistila, že obuv musí dobře sedět v patě, nesmí být v patě příliš široká – musí nohu podržet. Pokud obuv nesedí v patě, dochází k sesedání materiálu v oblasti paty, ošoupání podešví při chůzi zejména v oblasti paty a je zde i větší tendence k valgotizaci paty. Tlumení nášlapů je možné vylepšit měkkou vkládací stélkou nebo i ortopedickou stélkou. V závěrečném kvízu provedla srovnání řezů barefoot obuvi a konfekční obuvi – často nebylo možné poznat rozdíly. Domnívá se, že anatomická špička a perfektně sedící pata jsou alfa a omega zdravé dětské obuvi.

MUDr. Miroslav Havrda z Podiatrické kliniky Zdravá noha, Hradec Kralové ve své odborné prezentaci s názvem Uživání barefoot u dětí. Ano, či ne? upozornil na skutečnost, že BRF je žhavý trend poslední doby, spousta lidí se však nechá snadno ovlivnit reklamou a doporučením prodejců, aniž by věděli, jaký je vlastně účel takové obuvi. Pokud se rozhodujete, zda BRF vyzkoušet, určitě nelze nic namítat. Ne každý lékař a fyzioterapeut má sice na tento typ obuvi kladný názor, pokud ji ale budete správně používat, nemůže vám neprospět.

Nicméně každá mince má dvě strany.

• Preference v minulosti: rigidní kotníkové boty = rezignace na funkci nohy, ochabnutí svalů, dítě se stává „robocopem“!
• Móda v současnosti: barefooty = mohou ohrozit anatomicky a funkčně nevyvinuté nohy dětí, „šmajdavé dítě šmajdá ještě více“! To ovlivňuje posturu i lokomoci.

Stále tedy platí pravidlo, že zdravá chůze potřebuje dobře padnoucí a pohodlnou botu, měkkou, lehkou a z kvalitního materiálu. Do přírody, kde příliš neznáte terén a je nutné věnovat pozornost tomu, kam šlapete, zvolte BRF. Pro chůzi po městě, na tvrdé a rovné povrchy, vsaďte na pohodlnou pružnou botu, která dobře sedí, nevadí pohybu nohy, ale zároveň podporuje správné postavení nohy a posílení svalů ochablých z nošení běžných, či zpevněných bot.

Dále MUDr. Havrda uvedl, že jako dlouholetý člen American Podiatric Medical Association (APMA) může konstatovat, že barefoot již dávno není v USA téma. U nás v České republice jde v mnoha případech o klamavou reklamu, která může a nepochybně i poškozuje nohy některých dětí. Jde o velký obchod, neboť náklady na výrobu této obuvi mohou být 1/4-2/3 proti klasické obuvi a prodejní ceny jsou podobné, ne-li vyšší. Jeho závěrečné doporučení tedy je následující:  BRF doporučuji dětem se zdravýma nohama, s normální posturou i lokomocí, a aby je nosily pouze tam, kde by chodily běžně naboso (parky, louky)… Mohou dobře sloužit jako relaxační obuv u sportovců a ochrana nohou při outdoorových aktivitách ve školkách – tedy nikoliv po ulicích a pevných površích (asfalt či beton), což se děje! Při diskomfortu či patologiích pohybového aparátu jsou BRF kontraindikovány!

Fakta a fikce

Neméně zajímavá byla prezentace s názvem Barefoot – fakta a fikce od Mgr. Michaela Tichova z FyzioGO, Ostrava. Zopakoval de facto požadavky na barefoot obuv s tím, že tato obuv musí být lehká, pružná, odpovídající tvaru nohy, má mít nulový „drop“ a má být bez přidané podpory. Doložil i řadu studií o barefoot obuvi, většinou zahraničních. Nicméně vycházel i ze své praxe fyzioterapeuta, kdy tuto obuv doporučil 120 pacientům v průběhu tří let. U většiny došlo ke zlepšení kondice chodidla a ke zlepšení jeho funkce v ADL i ve sportu.

Snažil se poukázat zejména na výhody BRF obuvi. BRF funguje jako posilovna, přináší lepší stabilitu,  optimalizuje pohyb, snižuje bolest tím, že chůze v BRF přenáší působení sil tam, kde patří. Uznává, že BRF není pro každého, zejména nejsou vhodné pro osoby s těžšími ortopedickými a neurologickými komplikacemi, s hallux rigidus, diabetes mellitus, pes planovalgus apod. Ostatní zdravé populaci by nošení BRF nemělo dělat žádný problém. Dále se snažil vyvrátit tvrzení, že nošení BRF způsobuje artrózu kloubů nohy, že nošení BRF vyžaduje chůzi a běh po špičkách, že se BRF nesmí nosit na tvrdém povrchu nebo že způsobuje boleti páteře. Nic z toho není dle jeho názoru vědecky dokázáno.

Závěrečná prezentace Kineticky rozbor funkčnej hypotónie plantárneho CORE Juraje Mikláše – fyzioterapeuta z Ľavá pravá, s.r.o., Trenčín, byla věnována kineziologii a biomechanice nohy. Věnoval se vývoji nohy již od kojeneckého věku, kdy vznikají vrozené instinkty. Dále ukázal možnosti diagnostiky nohou na Tekscan, přičemž při vývoji a testování obuvi je cílem nepoškodit nohu. Ukázal a vysvětlil hodnoty BBE –  COF nohy – CORE. Na grafických schématech pak bylo vidět rozložení plantárních tlaků na nohách. Vysvětlil, které hodnoty jsou optimální a které již jsou kritické a jak by měl noha správně fungovat.

Definice barefoot

V závěru sympozia proběhla ještě bohatá diskuze k předneseným referátům s řadou dotazů, na které odpovídali všichni přednášející. Dnes je za „barefoot“ obuv vydávána z komerčních důvodů veškerá obuv, která má jen širší špičku. Dle původních tvůrců byla BRF určena pouze na 3D povrch a do přírody, nikoliv na použití ve městě na rovných tvrdých betonových površích. Je nutné stanovit podmínky používání BRF obuvi – zákazník musí být vždy upozorněn na rizika plynoucí z nesprávného používání BRF a na skutečnost, že by měl konzultovat používání BRF s lékařem, pokud má jakékoliv zdravotní komplikace či omezení (diabetes, neuropatie atd.).

Bylo dohodnuto, že Je nutné vytvořit seriózní definici „barefoot“ obuvi a zejména její účelovosti. Na tomto úkolu bude nyní pracovat společně ČOKA, ČPS i Asociace barefoot obuvi.

Auto článku: PhDr. Vlasta Mayerová – ČOKA