Od 13. prosince  2024 nabývá účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988 o obecné bezpečnosti výrobků, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES a směrnice Rady 87/357/EHS.

Pokud si přečteme tuto textaci, musíme se zeptat, co se tedy změní a jaké budou dopady nového nařízení na výrobce, ale i na dovozce a distributory nejen obuvi a textilu, ale de facto všech výrobků, a to i v souvislosti s poskytnutím služby.

Nařízení je vhodným právním nástrojem, neboť stanoví jasná a podrobná pravidla, jež nenechávají prostor pro rozdílné provedení jednotlivými členskými státy. Volba nařízení namísto směrnice také umožňuje lépe dosáhnout cíle spočívajícího v zajištění souladu s legislativním rámcem pro dozor nad trhem u výrobků, které spadají do oblasti působnosti harmonizačních právních předpisů Unie. A konečně taková volba dále sníží regulační zátěž důsledným uplatňováním pravidel bezpečnosti výrobků v celé Unii.

Na základě požadavku na obecnou bezpečnost stanoveného v tomto nařízení by hospodářské subjekty měly být povinny uvádět na trh pouze bezpečné výrobky. Této vysoké úrovně bezpečnosti by mělo být dosaženo především prostřednictvím návrhu a vlastností výrobku, přičemž je nutné přihlížet k zamýšlenému a předvídatelnému použití a podmínkám použití výrobku. Případná zbývající rizika by měla být zmírněna pomocí určitých záruk, jako jsou varování a pokyny.

Bezpečnost výrobku by se měla posuzovat s ohledem na všechna relevantní hlediska výrobku, zejména na jeho vlastnosti, například fyzické, mechanické a chemické, a jeho prezentaci, jakož i na zvláštní potřeby kategorií spotřebitelů, kteří budou výrobek pravděpodobně využívat, zejména dětí a starších osob a osob se zdravotním postižením, a na rizika pro tyto spotřebitele. Zmíněná rizika mohou zahrnovat i riziko pro životní prostředí v míře, v níž ohrožuje zdraví a bezpečnost spotřebitelů. Toto posouzení by mělo zohledňovat zdravotní rizika představovaná digitálně propojenými výrobky, včetně rizika pro duševní zdraví, zejména v případě zranitelných spotřebitelů, zvláště dětí. Jsou-li navíc zapotřebí konkrétní informace, aby byly pro určitou kategorii osob výrobky bezpečné, mělo by se při posuzování bezpečnosti výrobků brát v úvahu také uvedení těchto informací a jejich přístupnost. Bezpečnost všech výrobků by měla být posuzována s ohledem na to, že výrobky musí být bezpečné po celou dobu své životnosti.

Hospodářské subjekty by měly mít podle své role v dodavatelském řetězci přiměřené povinnosti týkající se bezpečnosti výrobků, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a současně efektivní fungování vnitřního trhu. Všechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná opatření k tomu, aby na trh uváděly pouze výrobky, které jsou bezpečné a v souladu s tímto nařízením. Je nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých subjektů v dodavatelském a distribučním procesu. Pokud jde například o ověření toho, zda výrobce a v relevantních případech dovozce splnili své povinnosti, měl by být distributor povinen pouze ověřovat fakta, a nikoli posuzovat informace, které mu výrobce či případně dovozce poskytl. Hospodářské subjekty by navíc mohly poskytovat informace o identifikaci výrobku a hospodářských subjektů, jakož i pokyny a bezpečnostní informace v digitální podobě prostřednictvím elektronických řešení, jako jsou kód QR nebo kód datové matice.

Výrobci by měli k výrobkům, které uvádějí na trh, vypracovat technickou dokumentaci, jež by měla obsahovat nezbytné informace prokazující, že tyto výrobky jsou bezpečné. Tato technická dokumentace by měla vycházet z interní analýzy rizik provedené výrobcem. Množství informací v technické dokumentaci by mělo být úměrné složitosti výrobku a možným rizikům zjištěným výrobcem. Výrobci by měli zejména poskytnout obecný popis výrobku a popis prvků, jež jsou nezbytné pro posouzení jeho bezpečnosti. V případě složitých výrobků nebo výrobků, které představují možná rizika, by mohlo být nutné, aby poskytované informace obsahovaly obsáhlejší popis výrobku. V takových případech by měly zahrnovat i analýzu uvedených rizik a uvádět technické prostředky, které byly přijaty za účelem jejich zmírnění nebo odstranění. Pokud výrobek splňuje evropské normy nebo další prvky, jež jsou uplatňovány za účelem splnění požadavku na obecnou bezpečnost stanoveného v tomto nařízení, měl by být rovněž uveden seznam příslušných evropských norem či dalších prvků.

Na výrobku by měly být uvedeny kontaktní údaje hospodářského subjektu usazeného v Unii a odpovědného za výrobky spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení, aby se usnadnily kontroly v celém dodavatelském řetězci. Za vyobrazení by měla být považována fotografie, ilustrace nebo jiný obrazový prvek, který umožňuje snadnou identifikaci výrobku nebo potenciálního výrobku.

Nařízení obsahuje přesné definice, co se rozumí výrobkem, bezpečným a nebezpečným výrobkem, rizikem a vážným rizikem, dodáním na trh a uvedením na trh, kdo je výrobcem, dovozcem a distributorem, hospodářským subjektem, poskytovatelem on-line tržiště, také kdo je spotřebitelem a kdo obchodníkem apod. Definovány jsou dále termíny pro normy a jejich rozlišení, pro dozor nad trhem, stažení z oběhu, stažení z trhu aj.

Jaký jsou tedy základní požadavky na obecnou bezpečnost?

Z článku 5 nařízení vyplývá, že hospodářské subjekty uvádějí nebo dodávají na trh pouze bezpečné výrobky. Povinnosti výrobců jsou pak specifikovány v článku 9 nařízení následovně:

1. Při uvádění výrobků na trh výrobci zajistí, aby byly tyto výrobky navrženy a vyrobeny v souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 5.
2. Před uvedením svých výrobků na trh provedou výrobci interní analýzu rizik a vypracují technickou dokumentaci obsahující alespoň obecný popis výrobku a jeho základní vlastnosti důležité pro posouzení bezpečnosti.

Je-li to s ohledem na možná rizika spojená s výrobkem vhodné, obsahuje technická dokumentace uvedená v prvním pododstavci v příslušných případech rovněž:

a) analýzu možných rizik spojených s výrobkem a řešení přijatá k jejich odstranění nebo zmírnění, včetně výsledků případných zpráv o zkouškách provedených výrobcem nebo jinou stranou jménem výrobce, a

b) seznam veškerých relevantních evropských norem uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. a) nebo jiných prvků uvedených v čl. 7 odst. 1 písm. b) nebo v článku 8, které se použijí za účelem splnění požadavku na obecnou bezpečnost stanoveného v článku 5.

Pokud byly kterékoli z evropských norem, požadavků na ochranu zdraví a bezpečnost nebo prvků uvedených v čl. 7 odst. 1 nebo v článku 8 použity pouze částečně, určí výrobci ty části, jež byly použity.

3. Výrobci zajistí, aby technická dokumentace uvedená v odstavci 2 byla aktuální. Uchovávají ji k dispozici orgánů dozoru nad trhem po dobu deseti let poté, co byl výrobek uveden na trh, a zpřístupní jim ji na vyžádání.
4. Výrobci zajistí, aby se používaly postupy, díky nimž sériově vyráběné výrobky zůstanou v souladu s požadavkem na obecnou bezpečnost stanoveným v článku 5.
5. Výrobci zajistí, aby byl na jejich výrobcích uveden typ, série nebo sériové číslo nebo jakýkoli jiný prvek umožňující identifikaci výrobku, který je pro spotřebitele snadno viditelný a čitelný, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokumentu přiloženém k výrobku.
6. Výrobci uvedou své jméno, svůj zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku, svou poštovní a elektronickou adresu, a pokud se liší, poštovní nebo elektronickou adresu jednotného kontaktního místa, na nichž je lze kontaktovat. Tyto informace se uvedou na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokumentu přiloženém k výrobku.
7. Výrobci zajistí, aby byl k jejich výrobku přiložen jasný návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům, který určí členský stát, v němž je výrobek dodáván na trh. Tento požadavek se nepoužije v případě, kdy výrobek může být používán bezpečně a podle určení výrobce i bez takových pokynů a bezpečnostních informací.
8. Pokud se výrobce na základě informací, které má k dispozici, domnívá nebo má důvod se domnívat, že výrobek, který uvedl na trh, je nebezpečný, neprodleně:

a) přijme nápravná opatření nezbytná k účinnému uvedení výrobku do souladu, včetně stažení z trhu, případně stažení z oběhu;

b) informuje o tom spotřebitele v souladu s článkem 35 nebo 36, nebo oběma a

c) informuje o tom orgány dozoru nad trhem v členských státech, v nichž byl výrobek dodán na trh, prostřednictvím Safety Business Gateway.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) a c) výrobce uvede podrobné informace zejména o riziku pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů a o již přijatých nápravných opatřeních, a jsou-li k dispozici, rovněž informace o množství výrobků, které jsou stále v oběhu na trhu, podle jednotlivých členských států.

9. Komise zajistí, aby výrobci mohli informace určené k upozornění spotřebitelů poskytnout prostřednictvím Safety Business Gateway a aby byly spotřebitelům bez zbytečného odkladu zpřístupněny na portálu Safety Gate.
10. Výrobci zajistí, aby ostatní hospodářské subjekty, odpovědné osoby a poskytovatelé online tržišť v dotčeném dodavatelském řetězci byli včas informováni o veškerých bezpečnostních problémech, které zjistili.
11. Výrobci veřejně zpřístupní komunikační prostředky, jako jsou telefonní číslo, elektronická adresa nebo vyhrazená část jejich internetových stránek, přičemž zohlední potřeby přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením, a umožní tak spotřebitelům podávat stížnosti a informovat výrobce o nehodách nebo bezpečnostních problémech, se kterými se u výrobku setkali.
12. Výrobci prošetří podané stížnosti a obdržené informace týkající se nehod souvisejících s bezpečností výrobků, jež dodali na trh a jež stěžovatel označil za nebezpečné, a vedou interní rejstřík těchto stížností, případů stažení výrobků z oběhu a nápravných opatření, která byla přijata za účelem uvedení výrobku do souladu.
13. V interním rejstříku stížností se ukládají pouze ty osobní údaje, které jsou nezbytné k tomu, aby výrobce mohl prošetřit stížnost na údajně nebezpečný výrobek. Tyto údaje se uchovávají pouze po dobu nezbytnou pro účely prošetřování a v každém případě nejdéle pět let po dni svého zadání.

Dále jsou v nařízení vyjmenovány i povinnosti dovozců či distributorů, které jsou de facto analogické s povinnostmi výrobců, pokud uvádí výrobek na trh EU jako první pod svým jménem. Musí zajistit také odpovídající přepravní a skladovací podmínky výrobků atd. Bez příslušné identifikace hospodářského subjektu usazeného v Unii nelze výrobek uvést na trh EU. Řešen je i prodej na dálku.

Nařízení je ve stejné textaci platné v celé EU. Nutno říci, že také česká legislativa zareagovala na nařízení EU a v senátu je nyní předložen ke schválení vládní návrh Zákona o obecné bezpečnosti výrobků a o změně souvisejících zákonů. Přepokládá se, že zákon bude v nezměněné podobě schválen ještě letos.

Tento český zákon upravuje:

1. Výkon státní správy v oblasti obecné bezpečnosti výrobků;
2. Vnitrostátní síť pro zajištění fungování systému včasného varování Safety Gate;
3. Povinnosti hospodářských subjektů a některých dalších osob v oblasti obecné bezpečnosti výrobků.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je styčným úřadem a mezi orgány dozoru kromě České obchodní inspekce, pokud není stanoven jiný orgán dozoru, patři dalších 10 úřadů dle svých kompetencí dozoru nad výrobky a službami. Ministerstvo je rovněž národním kontaktním místem pro systém včasného varování Safety Gate. Vnitrostátní síť Saftey Gate je tvořena ministerstvem, orgány dozoru a orgány celní správy ČR. Zákon stanovuje infomační povinnosti při oznamování nebezpečných výrobků, definuje přestupky a možné sankce za přestupky, kdy navržené pokuty jsou ve výši od 1 mil. až do 50 mil. Kč.

Sumář ze stránek EU lze najít ZDE

Autoři: Zdeněk Krul a PhDr. Vlasta Mayerová, Česká obuvnická a kožedělná asociace