Z žebříčku největších textilních a oděvních firem za rok 2023 vyplývá, že výrobce technického textilu firma JUTA Dvůr Králové nad Labem a.s. je opět největší tuzemskou firmou v naší branži. Svět textilu & obuvi při této příležitosti požádal Ing. Jiřího Hlavatého, generálního ředitele a majitele JUTY o rozhovor.
Loňský rok nebyl pro textilní firmy v České republice příznivý, naprostá většina z nich zaznamenala pokles tržeb. Přesto se Jutě podařilo uhájit první místo mezi tuzemskými textilkami. V čem tkví tajemství úspěchu?
Moji odpověď bych rozdělil na dvě části, stejně jako máte položenou otázku. I pro nás byl rok 2023 nepříznivý. Nejsme výjimkou. Spadli jsme o pět let zpět, do roku 2018. Naše tržby poklesly z 9,2 miliardy na 7,7 miliardy korun. Důvodů je několik a odpovídají tomu, o čem se ví, mluví a píše. Šlo hlavně o totálně nezvládnutou energetickou krizi. Došlo k poklesu poptávek, ale i za této situace jsme udrželi silnou finanční stabilitu Juty a své postavení na trzích.
A teď k té druhé části. Nebudu zapírat, těší mě, že vedeme dlouhodobě žebříček mezi tuzemskými textilkami. Je to čest i velký závazek zároveň. V čem tví tajemství? A teď to bude vypadat jako klišé. PRÁCE, PRÁCE, PRÁCE a ŠTĚSTÍ, které všichni potřebujeme. Ono samo se totiž nic neudělá. Všechno je o lidech. Mám kolem sebe i na závodech pracovité a schopné zaměstnance. Fluktuace napříč celou společností je minimální. Většina jutařů pracuje ve společnosti dlouhodobě. Ano, za každým úspěchem je i hodně proher, ale platí, že velké bitvy se nevyhrávají jen hlavou, ale i srdcem. Proto se snažíme nabírat lidi podle zápalu pro věc. Také platí, že když nebudete dělat více než ostatní, tak talent a vůle nestačí.
Jaké jsou nejdůležitější položky ve vašem výrobním sortimentu?
Pořadí podle velikosti prodaného objemu skupin našich výrobků je následující: výrobky pro izolaci střech, tkaniny, netkaný textil, pleteniny, vaky, trávníky a motouzy. Největší objem prodané skupiny jsou výrobky pod střechy – necelé dvě miliardy korun. V této oblasti jsme určitě největší v Evropě. Ale pro Jutu jsou důležité všechny. Jsou sice náročné na řízení, znalosti, investice, protože se od sebe velmi liší, ale pomáhají nám rozkládat některá rizika. Pro vaši představu za rok 2023 bylo prodáno 10 tisíc druhů výrobků.
Jak velkou část vaší výroby exportujete?
Exportujeme cca 84 % prodeje, a to do 65 zemí světa. Největším odběratelem je Německo, následuje Francie, Nizozemsko, Polsko, Itálie, Velká Británie a Španělsko. Dokonce prodáváme i do Francouzské Polynésie a máme také zákazníky v Japonsku, Kanadě, Austrálii, USA, Jižní Africe, Chile atd. Dodávky tuzemským odběratelům jsou v Jutě na prvním místě. Já prostě ve všem upřednostňuji vše „kolem komína“. Tak jako dávám přednost práci pro firmy ve Dvoře Králové a okolí, tak stejně postupuji vůči tuzemským zákazníkům. Jenom dvorským firmám jsme za práce a služby za posledních 10 let zaplatili 5,8 miliardy korun. A za celou dobu, co řídím tuto firmu, jsem tento postup nezměnil.
Daří se Jutě nacházet nové trhy v zahraničí?
Určitě ano. Ale většinou to jde jako všude jinde pomalu a ztuha. Například ztracené trhy v Rusku, Bělorusku a Ukrajině jsme dodnes nenahradili. Myslím si, že podobně je na tom většina firem. Musíme tedy začít nabízet naše silné stránky – a to finanční stabilitu, kvalitu našich výrobků, rychlost dodávek, péči o zákazníka a servis ve všech oblastech. Jako textilní firma čelíme v poslední době sílícím dovozům z Turecka a Asie, kde jim levná energie a hlavně levné dovozy ruské ropy zajišťují levné základní materiály pro výrobu stejných výrobků jako má Juta, ale za ceny, kterým se nedá ani věřit.
Kromě firemní mateřské školy poskytujete bezúročné půjčky zaměstnancům, kteří to jistě oceňují. Stále v nich i v dnešní složité době pokračujete?
Poskytování bezúročných půjček do výše 300 tis. Kč, výjimečně i do 500 tis. Kč, považuji za jeden z nejvýznamnějších benefitů naší společnosti. Od roku 2015 využilo možnosti půjčky cca 1 330 zaměstnanců z celkového počtu 2 100, někteří z nich i opakovaně. Celkově JUTA půjčila 118 mil. Kč. Jelikož se jedná o půjčky bezúročné, zaměstnanci tak ušetřili na úrocích za období poskytování těchto půjček cca 95 mil. Kč v porovnání s běžnou výší spotřebitelských úvěrů u bank.
Jak by mohl tuzemským textilním výrobním podnikům pomoci stát?
Stát by mohl pomoci tím, že by nám měl přestat překážet. Zrušit šílené byrokratické regule a nařízení tam, kde to jde. Vždyť je člověk nestačí ani číst, natož jim rozumět. Zmenšit se. Dále pak je třeba, aby si uvědomil, že za penězi, se kterými hospodaří a které dostal bez práce, je spousta dřiny výrobních dělníků, manažerů a takto se k nim i choval. Jinak jde o znevažování práce nás všech. Dále pak v politice národní zájmy musí být na prvním místě a bojovat za svoji zemi je povinnost.
Děkuji za rozhovor:
Michal Korol
Foto: JUTA a.s.
